Detektivní hry v jednom balení

Jeden z nejpopulárnějších žánrů zábavné literatury

Nejvýznamnější tvůrci-Agatha Christie,Dick Francis,Raymond Chandler,Edgar Allan Poe,Georges Simenon

Agatha Christie:

1. Královský rubín
2. Utonulá
3. Vraždy podle abecedy
4. Slavičí hnízdo
5. Záhada na zámku Styles
6. Chrámek bohyně Astarté
7. Krev na chodníku
8. Krysy
9. Není kouře bez ohýnku
10.Pacientka
11.Poslední vůle
12.Svědkyně obžaloby
13.Vražda v orient expresu
14.Záhada španělského šálu

Dick Francis:
1. Noční můra

Raymond Chandler:

1. Čmuchal se špatnou pověstí
2. Hotel poslední štace
3. Perly jsou jen pro zlost
4. Výpalné na Noon Street
5. Výstřely u Cyrana

Edgar Allan Poe:

1. Předčasný pohřeb
2. Zrádne srdce
3. Podlouhlá bedna
4. Zaživa pohřben
5. Skokan
6. Jáma a kyvadlo
7. Odcizený dopis
8. Zanik domu Usherovcov

Georges Simenon:

1. Soudce Froget usvedcuje

Tajemství,kdo je vrah,vás nenechá v klidu,nutí vás poslouchat stále dál...

Info:celkem 44 hodin 21 minut poslechu/2,3 GB

Science fiction & Fantasy

Top 10 autorů & Nejvýznamnější díla

1.Sapkowski,Andrzej-Sága o zaklínači
2.Zelazny,Roger Joseph Christopher-série Tajemný Amber
3.Tolkien, John Ronald Reuel-Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
4.Pratchett,Terry-série knih Úžasná Zeměplocha
5.Asimov,Isaac-série Nadace (Foundation/Galactic Empire Series)
6.Howard,Robert Ervin-Barbar Conan
7.Clarke, sir Arthur Charles-Vesmírná odysea
8.Bradbury,Raymond Douglas- Marťanská kronika
9.Adams,Douglas Noel-Trilogie v pěti dílech - Stopařův průvodce Galaxií
10.Simon Clark-pokračování knihy Den trifidů od Johna Wyndhama jako Noc trifidů

"Nekonečný je svět Amberu vrhajícího stíny, jejichž velkolepé odlesky vytvářejí všechny ostatní světy, včetně toho, v kterém žijeme... "



Ray Bradbury

Ačkoli nebyl prvním spisovatelem, který psal povídky odehrávající se na Marsu, Ray Bradbury uplatnil svůj významný nárok na jedno z nejplodnějších prostředí v celé science fiction sérií povídek vydávaných v pulpových časopisech čtyřicátých a padesátých let, v nichž rudou planetu vykreslil jako nové pohraničí, kde může lidstvo zanechat svou stopu, ať už v dobrém či špatném smyslu. Jeho sbírka The Martian Chronicles (č. Marťanská kronika, Mladá fronta 1959 a 1963, Odeon 1978 a Magnet Press 1991), jejímž základem tyto povídky byly, zaznamenala pronikavý úspěch, který upozornil mainstreamové publikum na hodnoty science fiction jakožto moderní mytologie odrážející věčné lidské sny a obavy.Mnoho jeho povídek bylo upraveno pro divadlo, film, televizi, muzikál a komiks. Sám se scénáristicky podílel na filmech It Came from Outer Space (Přišlo to z vesmíru) a Moby Dick v adaptaci Johna Houstona. Z řady ocenění lze zmínit Nebulu pro Velmistra žánru a Cenu Drama Stokera za celoživotní zásluhy, kterou předává Sdružení spisovatelů hororu.

Dílo:

1.Kaleidoskop (sbírka povídek)
2.Marťanská kronika
3.V tichom bezvetrí
4.Kus dreva
5.Město

Kaleidoskop

Sbírka sedmdesáti povídek nestora žánru science-fiction tématicky rozdělená do osmi okruhů: hrůza a děs, kouzla a fantazie, budoucí světy, mexičané, američané, irové, podivíni a klidný podvečer.






V tichom bezvetrí:
Sci-fi povídka
účinkují Karol Machata



Kus dreva(SK)
Sci-fi povídka
účinkují Ľubo Roman



Simon Clark

Jako autor hororových románů a povídek byl nominován na mnoho různých ocenění (například na Cenu Brama Stokera za nejlepší románovou prvotinu, World Fantasy Award za nejlepší novelu či British Fantasy Award). Posledně jmenované ocenění obdržel roku 2001 za nejlepší hororovou povídku „Goblin City Lights“ a za román „Noc trifidů“. Clark je mimo jiné autorem zatím 15 románů, 6 povídkových sbírek a píše prózu i pro světově proslulou hudební skupinu U2.
V současnosti žije se svou ženou a dvěma dětmi v tajemné krajině hraničící s bývalým územím Robina Hooda.

Noc trifidů/pokračování knihy Den trifidú

Den trifidů, legendární sci-fi román Johna Wyndhama, je svědectvím jednoho muže o konci světa: skoro celé lidstvo osleplo a Země se ujali noví vládci – monstrózní rostliny – trifidi. Román skončil ve chvíli, kdy jeho vypravěč Bill Masen opustil se svou ženou a čtyřletým synem Anglii, aby se připojil ke kolonii na ostrově Wight.
Padesát let poté, co John Wyndham napsal svůj slavný bestseller, renomovaný spisovatel Simon Clark vytvořil důmyslnou a impozantní teorii o tom, co se mohlo dít s Billem Masenem a jeho následníky v boji proti trifidům – volné pokračování Dne trifidů.




George Orwell

Vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil v Indii, byl šest let členem britské koloniální policie v Barmě, žil pak v Paříži a Londýně, umýval nádobí, byl tulákem, žil mezi chudinou, stal se učitelem, knihkupcem a konečně redaktorem. Bojoval ve španělské občanské válce, kde byl raněn. Své životní zkušenosti sepsal v mnoha článcích, reportážích a románech. Zvířecí statek, knihu, která mu zajistila světový ohlas, odmítlo za války vydat dvacet vydavatelů, protože se obávali hněvu sovětského spojence. Stal se světovým bestsellerem. Utopický román 1984 napsal v roce 1948 jako těžce nemocný člověk. Odmítl odjet na léčení, aby mohl dopsat toto dílo. Rok po jeho vydání George Orwel zemřel.

1984

Winston Smith žije v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které existují v Orwellově utopickém světě. V této zemi vládne svou neomezenou mocí Strana, v jejímž čele stojí (snad) imaginární postava Velkého bratra.

Velký bratr tě sleduje! Heslo, které občané Oceánie spatřují mnohokrát denně na plakátech s údajnou podobiznou Velkého bratra v nadživotní velikosti. Ve Winstonově bytě, stejně jako v bytech ostatních členů Strany a na veřejných prostranstvích, jsou umístěny obrazovky, které nepřetržitě sledují veškeré dění ve svém dosahu. Záznamy obrazovek sledují příslušníci Ideopolicie, kteří se snaží odhalit jakýkoliv zločin proti Straně (ideozločin). Jedinými občany, kteří nejsou tak důsledně sledování, zůstávájí dělníci – proléti. Jejich životní podmínky jsou ale tak bídné, že opravdu nemají myšlenky na nějaký ideozločin. Navíc jsou dokonale ovládáni stranickou propagandou a slepě věří smyšleným úspěchům, které se dozví z obrazovky.

účinkují Pavel Novotný


Asimov Isaac

Asimov, jeden z nejznámějších spisovatelů Zlatého věku science fiction, ve svých příbězích proslul racionalismem vědeckých extrapolací. Jeho mistrovské dílo, série o Nadaci, již tvoří šest románů napsaných během téměř půl století, vykresluje budoucí historii Galaxie, založenou na vzestupu a pádu Říše římské Jedna z jeho charakteristických krátkých povídek, Nightfall [Soumrak-Autor, autor/Polaris 1999], s pronikavým vhledem popisuje chaos, který se zmocni celé civilizace na planetě, kde se stmívá jednou za tisíc let.
Roboti a jméno Isaaca Asimova jsou nerozlučně spjaty od 40. let dvacátého století, kdy se v mnoha jeho příbězích o kybernetických bytostech objevily „tři zákony robotiky", což je neformálně vytvořený soubor směrnic chování pro umělé inteligence jednající s lidmi, který ovlivňuje spisovatele dodnes. Tyto příběhy se nakonec dostaly do sbírek I, Robot/Já, robot

Já, robot

účinkují Milan Neděla

Ray Bradbury-Marťanská kronika

Jedno z nejvýznamnějších poválečných děl vědeckofantastické literatury, klasická próza americké science fiction. Děj povídkového cyklu zasazený do let 1999 – 2026 postihuje fiktivní dějiny kolonizace Marsu Pozemšťany. Některé povídky ukazují neúspěchy prvních expedic a postupné zalidňování Marsu po expedici třetí. Kolonizátoři s sebou přinášejí své pozemské vlastnosti, touhu po seberealizaci, po zbohatnutí či svou samotu. Marťanská kronika je tak spíše než kronikou života Marsu mnohostrannou sondou do reakcí lidských organismů ve vyjímečné situaci. Pozvolnou civilizací se život na Marsu stále více přibližuje životu na Zemi, a to i v negativním ohledu; po vypuknutí pozemské atomové války se Mars vylidňuje. Absurdní situaci (původní obyvatelstvo zničeno kolonizátory, a ti planetu opouštějí) podtrhuje osamělost těch několika lidí, kteří zůstali, i věcí, které jim měli sloužit. Nově příchozí, vyhnaní ze Země válkou, získávají – a v tom je vyústění Marťanské kroniky optimistické – i etičtější vztah k novému domovu, místu, jež jim umožňuje žít lidštěji než na Zemi.

Části: 1. Ylla, 2. Pozemšťani, 3. III. expedice

účinkují Vlastimil Brodský

Herbert George Wells

W. celoživotní zaujetí tématem evoluce lidského rodu se projevilo už v jeho raných filozofických statích The Man of the Year Million (Člověk roku milión), The Advent of Flying Man (Příchod Létajícího člověka), An Excursion to the Sun (Výlet ke Slunci), The Extinction of Man (Zánik člověka), publikovaných na přelomu 80. a 90. let 19. století. Téměř současně začal vydávat i povídky a SF romány. Hrdina románu The Time Machine (Stroj času, 1895; č. 1905, 1992) se vypraví do 800 000 let vzdálené budoucnosti, kde se stane svědkem soumraku druhu Homo sapiens, který se pod vlivem prohlubujících se třídních rozdílů vývojově rozštěpil do dvou odlišných, leč stejně neperspektivních kulturních i biologických typů.

Díla:

Kraj slepců
Stroj času
Pozoruhodný případ Davidsonových očí
Povídky s X
Údolí pavouků
Ostrov Dr. Moreaua
Pokrm bohů
Stroj času
Válka světů
Neviditelný

1.Jablko

Účinkují Petr Pelzer a další.



2.Příběhy z neskutečna 1/5

Lupiči v Hammerpondu
Superstimulátor
Jak to opravdu bylo s Pyecraftem
Ostrov Aepyornisův
Muž, jenž dokázal činit zázraky

Účinkují Vladimír Brabec, Jiří Ornest, Alfred Strejček, Stanislav Bruder a Drahomíra Fialková, Michal Pavlata, Josef Vinklář a další.



3.Neviditelný

Účinkují Petr Pelzer, Josef Vinklář, Martin Velda, Stanislav Zindulka, Věra Kubánková



4.Válka světů

Ondřej Neff

Je autorem řady populárně naučných knih (Podivuhodný svět Julese Verna, Tajná kniha o fotografii) i studií o SF (Něco je jinak, Tři eseje o české sci-fi, Všechno je jinak, poslední společně s A. Kramerem). Jeho další texty včetně esejů a přednášek obsahuje cyklus Klon (1995–1999). Autor komiksových a rozhlasových scénářů, v 90. letech psal rovněž scénáře televizní.

Dílo:

1.Velká solární

Původní vědeckofantastická hra. Hudba Vladimír Zahradníček. Režie Ivan Holeček.

Účinkují Jan Hartl, Petr Haničinec, Pavel Soukup, Eduard Cupák, Ladislav Mrkvička, Ljuba Krbová, Jana Šulcová, Pavel Rímský, Karel Hábl, Jana Kopřivová, František Dočkal a další.



2.Havárie Drakkaru

Původní vědeckofantastická hra. Hudba Vladimír Popelka. Dramaturg Ivan Hejna. Režie Jiří Horčička.

Účinkují Ladislav Frej, Oldřich Vlček, Radoslav Brzobohatý, Miluše Šplechtová, Luděk Munzar, Ivan Řezáč, Jiří Plachý a Jorga Kotrbová.

Natočeno v roce 1994 (44 min.).



3.Ano, jsem robot

Hudba Vladimír Zahradníček. Režie Ivan Holeček.

Účinkují: Vladimír Fišer, Ladislav Mrkvička, Jiří Zahajský, Jiří Klem, Josef Langmiler, Jan Přeučil, Jana Šulcová, Oldřich Vlach, Miloš Vávra, Petr Čepek a Karel Hábl. Natočeno v roce 1989. (60min.)

Alexandr Romanovič Běljajev-Hlava profesora Dowella

Účinkují: Kryštof Hádek, David Novotný, Dana Černá, Ivan Trojan, Petr Pelzer, Tereza Bebarová, Lilian Malkinová, Simona Vrbická, Jiří Plachý, Jaroslav Horák, Filip Dyda a Robert Tamchyna

Karel Čapek

Čapek Karel, 9. 1. 1890 – 25. 12. 1938, český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof; bratr Josefa Čapka. 1925 – 33 předseda československého PEN klubu. Od 1917 redaktor Národních listů, od 1921 Lidových novin. Od 1925 se přátelsky stýkal s T. G. Masarykem, jehož politické a filozofické názory zaznamenal v knihách Hovory s T. G. M., Mlčení s T. G. M., Nablízku T. G. M. V rané tvorbě vycházel z podnětů české předválečné moderny a nových evropských uměleckých směrů (Boží muka, Trapné povídky, překlady básní Francouzská poezie nové doby, drama Loupežník). Vědomí zneužití techniky a vědy v 1. světové válce proti základním hodnotám lidské existence, nedůvěra k jednoznačným filozofickým a politickým koncepcím a odmítnutí radikálních zásahů odlidštěné státní moci do řádu přírody a společnosti se projevily v jeho utopicko-fantastických dramatech (R. U. R., Věc Makropulos), v románech s prvky scince fiction (Továrna na absolutno, Krakatit)

1.Továrna na absolutno

V tomto románu lidstvo získá od českého vynálezce, ing. Marka, vynález motoru, kterému může jako palivo, sloužit jakákoliv látka a kterou spálí beze zbytku. Spolu s tímto zdrojem energie lidstvo postupně získá blahobyt. Při spalování se, ale uvolňuje záření – absolutno, které dělá z lidí náboženské fanatiky

Osoby a obsazení: Vypravěč (Vladimír Brabec), ing. Rudolf Marek, vynálezce (Rudolf Hrušínský), G. H. Bondy, průmyslník (Jiří Adamíra), Elen Machátová, jeho snoubenka (Gabriela Vránová), Msgre Linda, světící biskup (Petr Haničinec), Dr. Hubka (Ilja Racek), Rosenthal, člen správní rady záv. MEAS (Jiří Holý), Machát, člen správní rady záv. MEAS (Zdeněk Řehoř), Koťátko, centrální ředitel (Jan Přeučil), Kuzenda, strojník (Vlastimil Brodský), Brych, zámečník (Jaroslav Moučka), Pepouš ze Štěchovic (Jiří Lábus), Maruška ze Štěchovic (Lenka Termerová), Pan Hudec (Bohumil Bezouška), pekař (Ladislav Šimek), hajný (Steva Maršálek), Hruška, četník (Jan Skopeček), 2. četník (Jiří Smutný), Jan Binder, hostinský (Ferdinand Krůta), žena hostinského (Antonie Hegerlíková) a další.

Natočeno 1988.

Karel Čapek-Věc Makropulos

Hrdinkou je nesmrtelná zpěvačka, dcera lékaře Rudolfa n, který na vlastním dítěti vyzkoušel vynalezený elixír života. Autor na příkladu nesmrtelné hrdinky, unavené dlouhým životem až k chladnému nihilismu, ukazuje, že nesmrtelnost není pro člověka to pravé. Opět zde máme autorův oblíbený motiv – člověk by neměl toužit po absolutních hodnotách a víc si hledět života v měřítku, na které jeho duch stačí.

Osoby a obsazení: Emilia Marty (Jiřina Švorcová), Jaroslav Prus (Karel Höger), Janek, jeho syn (Viktor Preiss), Albert Gregor (Jiří Klem), Hauk-Sendorf (Eduard Kohout), advokát dr. Kolenatý (Miloš Nedbal), Solicitátor Vítek (Martin Růžek), Kristina, jeho dcera (Gabriela Vránová), komorná (Drahomíra Fialková), lékař (Oldřich Janovský), poklízečka (Jaroslava Drmlová).

Karel Čapek-R.U.R.

Vynálezce Rossum v blízké budoucnosti objeví způsob, jak syntetickou cestou vypěstovat umělého člověka bez citů – dokonalého služebníka a dělníka. Rossumem vytvoření „roboti“ jsou záhy vyráběni továrně a jsou používáni v celém světě jako levná pracovní síla. Roboti se ale záhy obrátí proti svým tvůrcům a v celosvětové revoluci všechny lidi zahubí. Nechají naživu jen svého tvůrce Rossuma, aby zajistil výrobu nových a nových robotů. Plány a vzorce jsou však zničeny ohněm. Přesto není evoluce na Zemi u konce. Mezi dvěma z nejdokonalejších robotů se vyvine nový cit – láska, a tak se robot Primus a robotka Helena stanou Adamem a Evou nové rasy. Svou odvážnou vizí a sevřenou symboličností hra získala neobyčejný ohlas, v důsledku čehož se slovo „robot“ stalo trvalou součástí terminologie SF literatury i obecného slovníku.

Mary W. Shelleyová-Frankenstein 1/6

Účinkují Jiří Hromada, Lukáš Hlavica a Miroslav Táborský

Část 1. - Deník kapitána Waltona: trosečník Frankenstein vypráví o šťastném dětství v Ženevě, studiu přírodních věd a osudovém rozhodnutí stvořit živou bytost. (30min.)

Část 2. - Frankenstein po dlouhém úsilí stvoří Netvora, zděšen před ním prchá. Několik měsíců leží v bezvědomí a horečkách, pečuje o něj přítel z dětství Jindřich Clerval. Dopis od otce: miláček rodiny, nejmladší bratr Vilém byl zavražděn! (30 min.)

Část 3. - Frankenstein přesvědčen, že bratříčka zavraždil Netvor. Ze zločinu obviněna služebná Justýna. Rodina však nedokáže u soudu prokázat její nevinu, Justýna popravena. Frankenstein zoufalý z hrůzných důsledků svého “stvořitelského” činu. (30 min.)

Část 4. - Netvor vypráví Frankensteinovi svůj “srdceryvný” příběh. (35 min.)

Část 5. - Netvorovo přiznání. Vynucuje si na Frankensteinovi slib, že mu stvoří družku. Frankenstein váhá, nakonec téměř hotové dílo zničí. (34 min.)

Část 6. - závěrečná - Netvor dokonává pomstu, o svatební noci zavraždí Frankensteinovu nevěstu. Frankenstein odhodlán Netvora sprovodit ze světa. Vše se uzavírá opět na lodi Kapitána Waltona, Frankenstein umírá, Netvor mizí v ledových vlnách oceánu. (30 min.)

Terry Pratchett

V zásadě o sobě odmítá poskytovat životopisné údaje s odůvodněním, že to čtenáře stejně nezajímá (ale jestliže jste tady, tak je vidět, že to přece jen někoho zajímá), protože se chtějí pustit do knihy a ne se prokoudávat spoustou povídání, které má dokázat, že je autor moc zajímavý člověk. Proto se kusé informace o jeho životě nesou v duchu jeho knih Narodil se v Buckinhamshiru roku 1948 a stále ještě nezemřel. Začal pracovat jako novinář. Dělal vše, co žurnalistika nabízí, snad s výjimkou nedělních fotbalových zpráv. Podařilo se mu vyhnout všem dobrodružným zaměstnáním, kterými je většina spisovatelů přinucena se živit, aby měla vůbec o čem psát. V touze najít si klidné místečko se T. Pratchett stal tiskovým mluvčím Central Electricity Generating Board, což je společnost atomových elektráren. V roce 1987 zjistil, že ho psaní baví víc než skutečná práce a od té chvíle se počet jeho děl vyjadřuje dvoumístnou čislicí a mají své místo v žebříčku bestsellerů. Žije v Somersetu s manželkou Lyn a dcerou Rhiannou a neustále se živí novinářskou profesí, protože jak tvrdí, může tak pracovat v teple, suchu a nemusí zvedat nic těžkého. Dále prohlašuje, že psaní knih je největší legrace, jakou si člověk může užít sám. Jeho koníčkem je pěstování masožravých rostlin.

1.Čaroprávnost
2.Lehké fantastično


Čaroprávnost:

Terry Pratchett-Lehké fantastično

Eva Košlerová-Marco Polo

Účinkují Boris Rösner, Lukáš Hlavica, Jaroslav Konečný, Jiří Samek, Eduard Cupák, Věra Slunéčková, Antonín Hardt, Jan Řeřicha a Mirko Musil.

Natočeno v roce 1990.

Robert Louis Stevenson

Celým jménem Robert Lewis Balfour Stevenson, skotský prozaik a básník, se narodil 13. listopadu 1850 v Edinburgu. Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec Thomas Stevenson, dědeček Robert Stevenson i pradědeček byli, významní stavitelé a provozovatelé majáků. Po nich zřejmě zdědil náklonnost k dobrodružství, volání moře a cestování. V mládí studoval ve svém rodném městě na soukromé akademii, později na univerzitě. Přestože od mládí trpěl tuberkulózou, prožíval svůj život naplno. Zpočátku psal eseje o literatuře, důraz kladl na styl díla a zvukovou podobu jazyka. Smysl pro dějovost, napínavost a romantiku ho vedl k tvorbě pro mládež, napsal například knihy „Ostrov pokladů“ (1883), „Únos“ (1886), „Katriona“ „Černý šíp“ (1884) a další. Ve fantastické novele „Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hyda“ (1886) a v řadě povídek („Markheim“, „Franchardský poklad“, „Falesánské pobřeží“) zkoumá etické problémy a platnost mravních příkazů. Poslední léta života Stevenson strávil v Tichomoří, kde také ve vesničce Vailima, ležící na souostroví Samoa, 3. prosince 1894 zemřel. Ačkoliv to není příliš známo, jeho ostrovní fantastická i nefantastická literatura patří k nejoceňovanějším a nejsbíranějším dílům 19. století, která popisují oblast Tichomoří.

Díla:

Útěk z lodi Hurikán

Dobrodružný příběh Davida Balfoura, který je na pokyn svého strýce unesen kapitánem lodi Hurikán. Dramatizace Radoslav Lošťák. Hudba Leoš Kosek. Dramaturg Ivan Hejna. Režie Jan Berger.

Účinkují Libor Hruška, Ota Sklenčka, Jan Šťastný, Ilja Racek, Miloš Hlavica, Alexandra Tomanová, Boris Rösner, Ivan Gübel, Rudolf Pellar, Petr Pelzer, Ondřej Kepka, Mirko Musil a Svatopluk Skládal.

Natočeno 1990 (60 min.).

Robert Louis Stevenson-Skřítek v láhvi

Účinkují Otakar Brousek ml., Věra Slunéčková, Ladislav Mrkvička, Radoslav Brzobohatý